Pandemie změnila podobu pracovišť i způsob jakým pracujeme

office home pandemie

Pandemie a riziko přenosu infekce znamená velké změny v podobě pracovišť a způsobu práce. Jaké změny ale budou pro firmy a zaměstnavatele dlouhodobé a přetrvávající, i když se vše bude vracet zpět do normálu?

„Posledních dvanáct měsíců přineslo do pracovního prostředí mnoho nového, urychlily se trendy a pro mnohé se změnil způsob práce. Firmy musely rychle přehodnotit, jaké činnosti je možné přesunout do on-line prostředí a přizpůsobit pracoviště náročným hygienickým podmínkám. Změnil se ale také způsob vedení lidí a interní komunikace. Některá opatření nutná v době pandemie za čas odvane vítr, ale přinesou novou hodnotu i v době, kdy už pomine největší zátěž pandemie,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Home office

Mezi fenomény, které přetrvají, bude jistě patřit rozšíření home office. Práce z domova byla do loňského jara brána spíše jako benefit, který měl pomoci zaměstnancům lépe skloubit pracovní a soukromý život. Když se staly velké a rušné kanceláře rizikem nákazy, všichni se hromadně učili pracovat z domu. Průzkum provedený společností Profesia mezi personalisty v českých firmách ukázal, že většina z nich (42 %) předpokládá kombinaci práce z domova a na pracovišti i do budoucna. Také potvrdil, že téměř třetině lidí dlouhodobá práce z domova nevyhovuje.

Vzdálená komunikace

Face to face schůzky byly minimalizovány a ve velkém je nahradily videokonference. Dříve přitom byla online jednání jen doplňkem, ale jednoznačně byla dávána přednost schůzkám osobním. Budoucnost přinese pravděpodobně znovu stabilizaci, ale na novém bodu rovnováhy a s větším podílem komunikace pomocí videokonferenčních řešení.

„Lze počítat s tím, že po odeznění pandemie se již klasický způsob jednání a práce, kdy jsou všichni účastníci fyzicky vždy přítomní, nevrátí. Dříve, když jeden účastník nemohl na meeting dorazit, schůzka se často rušila. Nyní po prošlapání cest vzdálené komunikace bude přirozené, když se část účastníků připojí online, i když se rozhodne pro toto řešení na poslední chvíli před meetingem,“ konstatuje Michal Černý ze společnosti Audiopro.

Hybridní vzdělávání

Realita také ukázala, že vzdělávání zaměstnanců může probíhat i při nejpřísnějším lockdownu. Výrazně narostl počet kursů a školení online formou. Ta klade ale určité nároky na profesionalitu přednášejícího a celého školicího systému poskytovatele, pokud má mít efekt.

„Jakmile se situace začne vracet do normálu, očekáváme fyzický návrat do učeben. Část kurzů ale stále bude nabízena online či hybridní formou,“ říká Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy Gopas a dodává: „Změní se i podoba odborných konferencí, u kterých do budoucna počítáme s hybridní podobou, kdy bude část lidí přítomna prezenčně a část online.“

Hygiena a pečlivé řešení čistoty

Pandemie dostala otázku hygieny do centra pozornosti, a to jako preventivní opatření jistě zůstane. Bude možné pominout extrémní hygienická opatření, jako je nošení respirátorů a nanoroušek neustále při práci, ale zpřísněné nároky na hygienu a úklid pracoviště přetrvají.

„Mnoho subjektů před pandemií covid-19 tuto otázku často podceňovalo, ale nyní je již jasné, že profesionální řešení čistoty a hygieny se stane nutnou součástí firemní kultury. Lidé budou přikládat stále větší důležitost tomu, zda se cítí dobře a bezpečně i z hlediska toho, nakolik je jejich prostředí čisté. Zda se mohou spolehnout na to, že je pobyt na pracovišti, případně v obchodě nebo v jiné provozovně, neohrožuje ze zdravotního hlediska,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher a dodává: „Očekáváme také větší podíl úklidových řešení, které nejsou na bázi chemie. Během pandemie vzrostl výrazně zájem o čištění horkou párou, které je ekologickou alternativou chemickému čištění.“

Menší místnosti, operativnější pracovní prostory

Přísné hygienické požadavky i změna způsobu práce nutí firmy přizpůsobit změněným podmínkám také podobu pracovních prostor. Nejde jen o to, že velké společné místnosti rozdělují na menší. Také zřizují tzv. huddle rooms, menší místnosti, které jsou vhodné pro spolupráci nevelkých týmů a jsou dobře vybavené pro komunikaci s on-line připojenými kolegy.

„Současná situace nutí pracovní kolektivy spolupracovat na dálku, ať už firmy poslaly své zaměstnance na dlouhodobý home office nebo zavedly střídání týmů na pracovišti. Fungování hybridních týmů je ale v mnoha situacích podstatně efektivnější a z pohledu nákladů úspornější, takže se dá očekávat, že firmy jej do budoucna zcela neopustí. V poslední době je proto trendem vybavovat ve firmách kromě jedné centrální zasedačky komunikační a prezentační technikou také další místnosti nebo odpočinkové zóny, odkud je možné v pohodlí a v neformální atmosféře řešit provozní potřeby,“ říká Radek Škrabal z SSI Group.

Přesun do cloudu

Covid urychlil procesy, které zrály již několik let. Před pandemií většina firem s cloudovými technologiemi spíše jen koketovala, doba lockdownu jim však jasně ukázala výhody tohoto řešení. Jde především o větší schopnost reagovat na náhlé změny a výkyvy trhu, ale také zjednodušení infrastruktury a správy dat, včetně snížení nákladů, zlepšení zabezpečení a škálovatelnosti.

„Dnes více než kdy dříve jsou firmy nuceny fungovat ve vysokém tempu a velkém rozsahu, aby obstály v silném konkurenčním prostředí a udržely krok s neustálými proměnami všech odvětví. Cloud je akcelerátorem změn – umožňuje firmám inovovat rychleji, tvořit nové zdroje příjmů, získávat více dat a ještě rychleji je analyzovat, rozvíjet nabídku služeb a produktů, komunikovat s klienty, zákazníky i zaměstnanci na zcela nové úrovni. V dlouhodobém horizontu umožňuje firmám šetřit náklady – například tím, že mohou zdroje využívat flexibilně a mohou si nezbytnou kapacitu kdykoliv snížit či zvýšit v reálném čase podle aktuální potřeby. Je ale důležité si uvědomit, že přechod do cloudu by vždy měl být součástí dlouhodobé vize firmy,“ vysvětluje Juraj Vaško, Infrastructure & Engineering Lead Accenture ČR.

TZ

@RadekVyskovsky

Martin Krafl
JOBS

Prezidentem ENLIT se stal Martin Krafl

Martin Krafl, ředitel Českého literárního centra a programový manažer hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026, byl zvolen předsedou představenstva ENLIT, sdružení evropských národních

Číst dále »