Více peněz a menší pracovní vytížení, aby měl člověk více volného času. Ten by lidé věnovali rodině, ale také sobě, aby na sobě mohli zapracovat, především na své postavě a fyzičce. Tak by se daly zjednodušeně shrnout výsledky velkého průzkumu zaměřeného na novoroční předsevzetí a životní styl, který pro společnost Pluxee zpracovala agentura Ipsos.

Předsevzetí jsou tradicí nejen u nás, ale i v mnoha dalších evropských zemích. Češi však patří mezi národy, kde jsou rozšířená opravdu silně. Dává si je kolem 80 procent lidí, nejčastěji s příchodem nového roku, ukázal aktuální průzkum společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity), který pro ni zpracovala agentura Ipsos.

Předsevzetí rychle vyprchají, ale zaměstnavatelé mohou pomoci

Více než polovina (56 %) lidí vůbec předsevzetí nedodrží, anebo vezmou velmi rychlý konec. A někteří si je pro jistotu nedávají vůbec. Celých 41 procent Čechů uvedlo, že překážkou v dodržení cílů je pro ně nedostatek času, 40,5 procenta, že jim na to již nezbývá energie, 28 procent viní přílišné pracovní vytížení a 20,7 procenta přiznalo také nedostatek financí. „Shrnuto krátce, lidem chybí čas kvůli vysokému pracovnímu vytížení. A často také finance,“ konstatuje Tereza Knířová, šéfka komunikace v Pluxee.

Od svých zaměstnavatelů by si tak respondenti v drtivé většině (71,9 %) přáli zvýšení mzdy, navýšení stravenek a benefitů pro volný čas. Velká část by si přála i více dovolené a od zaměstnavatele navýšení příspěvku na ni.

Zdraví na prvním místě

Nejčastěji předsevzetí do roku 2025 směřují do oblasti fyzického zdraví. Skoro třetina respondentů by chtěla zhubnout, více než pětina se chystá pravidelně sportovat, téměř 19 procent lidí si chce zpevnit postavu. S tím úzce souvisí změna stravování, na což se chce v novém roce zaměřit 23 procent respondentů, a také na kvalitní spánek (21,4 %).

„Zajímavé je, že hubnutí v předsevzetích vede ve všech věkových kategoriích. Podíl se ale zvyšuje s vyšším věkem. Ve věkové kategorii 55-65 let by tak chtělo zhubnout 35,7 procenta lidí,“ komentuje výsledky průzkumu Tereza Knířová. Pokud jde o pohled ženy versus muži, po štíhlejší postavě touží více ženy (33,2 %) než muži (25,6 %).

To vyrýsované svaly jsou pro změnu doménou mladých. Ve věkové kategorii 25-34 let si toto předsevzetí dalo 28,5 procenta respondentů, zatímco ve věkové kategorii 35-54 let je to 18 procent a nad 55 let už jen 12 procent.

Na opačný konec spektra se dostalo přání zaměřit se na meditování/mindfulness (6,2 %) a předsevzetí chodit na terapii či koučink (2,2 %). Více relaxace a wellness by si chtělo dopřát necelých 15 procent respondentů. „Přitom v současné náročné době, kdy lidé čelí mnohdy v podstatě permanentnímu stresu a stále více také vyhoření v práci, by si duševní zdraví a celková psychická pohoda zasloužily zcela jistě větší pozornost. Pořád to ale není samozřejmost a je tu pro firmy velký prostor, jak svým lidem pomoci,“ konstatuje Tereza Knířová.

Lepší fyzička a hezčí postava

Důvod, proč předsevzetím kralují zrovna ta zaměřená na fyzické zdraví, je prostý. Primárním cílem pro téměř 42 procent respondentů je totiž zlepšení fyzické kondice. Následuje přání cítit se lépe ve svém těle (37,5 %), eliminovat zdravotní rizika do budoucna (35,1 %) a získat více energie (33,3 %). Třetina respondentů by pak chtěla zlepšit svoji psychickou pohodu.

Značné rozdíly lze u těchto cílů, kterých chtějí lidé dosáhnout, sledovat mezi pohlavími. Zatímco u lepší fyzičky je poměr vyrovnaný, cítit se lépe ve svém těle a mít víc energie chtějí v mnohem větší míře ženy. Například více energie by chtělo mít více než 37 procent žen, ale jen 28,7 procenta mužů. Také po větší psychické pohodě více touží ženy (34,8 %) než muži (26,8 %). Naproti tomu snížit zdravotní rizika do budoucna je cílem pro 40,4 procenta mužů, u žen je to 30 procent.

Ve zdravém životním stylu máme co dohánět

Z hlediska zdravého životního stylu na tom nejsme příliš dobře. Světová zdravotnická organizace doporučuje pohyb minimálně 30 minut střední intenzity 5x týdně. To podle průzkumu splňuje pouze 26 % dotázaných. Navíc 23 % Čechů uvedlo, že se se takové aktivitě věnuje méně než jednou za týden, což již zvyšuje zdravotní rizika. Frekvence pohybové aktivity se liší podle věku, kdy nejvíce času si na pohyb umí vyhradit lidé ve věkové kategorii 25-34 let, druhá příčka patří věkové kategorii 45-54 let. Méně často si zasportovat vyrazí ti z věkové kategorie 35-44 let. „Dá se předpokládat, že to souvisí i s životními etapami. V době, kdy jsou v rodině malé děti, nezbývá rodičům, tolik času pro sebe. Naopak v době, kdy je člověk ještě bez závazků, nebo kdy už má naopak děti odrostlé, se může svým aktivitám věnovat bez větších omezení,“ myslí si Tereza Knířová.

Nejčastěji dávají lidé přednost aktivitám, které jsou zdarma, například jdou na procházku či výlet, zaběhají si, vyrazí na kolo nebo si zacvičí doma jógu. Necelá čtvrtina pak cílí i na aktivity, kde musí zaplatit vstupné, členství nebo permanentku. Chodí tak plavat, cvičit do fitness centra, hrát tenis, v zimě jezdí lyžovat. Přiznávají ale, že je to i díky příspěvkům na sport od zaměstnavatele. „V tomto případě je vidět, jak jsou důležité cílené příspěvky na mimopracovní aktivity od zaměstnavatele. Protože bez nich by si někteří lidé na sport finance nevyčlenili,“ dodává Knířová.

Přiměřená porce spánku

Špatně na tom nejsou Češi ani co se týče spánku, který je jedním z nejdůležitějších pilířů zdravého životního stylu. Odborníci doporučují pro dospělé ideálně 7 až 9 hodin spánku. A toto rozpětí potvrdilo 67,4 procenta dotázaných v průzkumu.

Zdravě nejíme, alkohol nepijeme

Pro zdravý životní styl je důležitá také správná životospráva. Tady je také ještě co dohánět. Nemalá část lidí se totiž dost potýká s pitným režimem, který je nezbytný pro správné fungování těla. Podle průzkumu se ukázalo, že 13,6 procenta respondentů vypije méně než půl litru vody denně, anebo také žádnou. Nejčastěji lidé uváděli, že vypijí mezi 1,1 až 1,5 litru vody denně (26,9 %). „Doporučení odborníků se přitom pohybuje kolem 2 až 2,5 litru denně, což splňuje jen 10,5 procenta dotázaných. Pro mnoho lidí tedy může být právě nový rok ideální příležitostí se v této disciplíně zlepšit,“ říká Tereza Knířová.

Podobné je to se zdravým stravováním. Téměř pětina respondentů (19,2 %) přiznala, že se většinou zdravě nestravují, přes 6 procent dokonce, že se nestravují zdravě vůbec. Častěji tento prohřešek přiznávají muži než ženy. Skoro 40 procent dotázaných uvedlo, že se na kvalitu stravování příliš nesoustředí. A zhruba třetina (34,9 %) odpověděla, že si na zdravé stravě dávají opravdu záležet, přičemž se výrazně častěji jedná o ženy.

Alkoholu lidé příliš neholdují, nebo to alespoň uvedli v průzkumu. Vůbec ho nepije 27,9 procenta dotázaných, jednou až dvakrát za týden si víno či pivo dá zhruba třetina respondentů. Vysoký podíl těch, kteří alkohol nepijí vůbec nebo jen minimálně je přitom i mezi mladými lidmi.

Osobní a pracovní cíle nejsou tolik v kurzu

Fyzické zdraví a životní styl ovšem nejsou jedinými oblastmi, na které se lidé ve svých (nejen) novoročních předsevzetích zaměřují, i když o poznání méně často. Například osobní cíle nebo předsevzetí si pro nový rok neplánuje dát více než třetina dotázaných v průzkumu Pluxee, v pracovní oblasti je to dokonce 37,5 procenta.

„Pokud už si ale nějaké osobní předsevzetí lidé plánují dát, týká se nejčastěji rodiny a volného času. To opět poukazuje na důležitost work-life balance,“ upozorňuje Tereza Knířová. „A tento trend se jednoznačně promítá také do předsevzetí, která souvisí s prací. Celých 24 procent respondentů by totiž rádo snížilo svůj pracovní stres, 13,8 procenta by chtělo snížit také své pracovní vytížení, aby měli více času pro sebe a rodinu.“ Vyšší mzdu by chtělo více než 13 procent dotázaných.

TZ