Pracovní trh v Česku se pozvolna – i kvůli nedostatku zaměstnanců v některých oborech – mění. Častěji se tak začínáme setkávat s pojmy jako flexibilní pracovní prostředí. Firmy se svým zaměstnancům snaží nabídnout možnost uzpůsobit si práci co nejvíce dle vlastních představ. Velké i menší podniky tak zavádějí sdílená pracovní místa, častější home office, možnosti účastnit se mítinků na dálku či více práce na částečný úvazek. Krom toho, že tím docílí spokojenějších zaměstnanců, mohou na tomto přístupu i ušetřit.
Pracovní trh se v posledních letech výrazně mění. Souvisí to s nastupující novou generací mladých lidí, kteří bývají označování za generaci Y či mileniály, pro něž je typický důraz na rovnováhu soukromého a pracovního života. Podobné požadavky však stále častěji mají i zaměstnanci napříč všemi generacemi. Další skupinou, která po změnách volá, jsou pak například i matky na rodičovské dovolené či senioři, tedy skupiny, které hledají jiné pracovní uplatnění než na „klasický“ plný úvazek.
„Jedním z řešení je právě zavádění flexibility práce, která ve svém důsledku přináší výhody pro obě strany – jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Flexibilita se pak v posledních letech stává stále častěji přirozenou součástí firemní kultury, prestiže jednotlivých firem, ale i atraktivity ve směru k novým zaměstnancům a uchazečům o zaměstnání. V tomto ohledu se možnost a ‚druhy‘ flexibility a flexibilních forem práce stávají velmi důležitou součástí náboru nových zaměstnanců,“ konstatuje Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky (KZPS ČR) v manuálu, který připravila v rámci projektu „Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému – etapa II.“
Tuzemské firmy jsou přitom v zavádění flexibilního pracovního prostředí zatím spíše opatrnější. Například v případě částečných úvazků je český průměr podle dat statistického úřadu Eurostat výrazně pod průměrem unijním. Ten byl v roce 2018 u lidí od 20 do 64 let v celé Evropské unii celých 19 %, v Česku se pak jednalo o pouhých 6 %. Hůře už na tom bylo pouze Chorvatsko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko. Sdílené pracovní místo pak podle manuálu KZPS ČR najdeme u přibližně 7 % tuzemských firem.
Podle odborníků je flexibilní pracovní prostředí často doménou menších firem, zejména start-upů, případně firem, které se označují přídomkem „svobodná“. „Našim vývojářům a dalším IT pracovníkům nabízíme možnost pracovat v podstatě odkudkoliv, a pokud to jejich pracovní náplň dovolí, tak i v jakoukoliv denní či noční hodinu. To jim dává daleko větší flexibilitu, a to jak v pracovním, tak i osobním životě,“ říká Kateřina Fišerová, CEO aplikace SmartEmailing.
I mezi velkými hráči se ale najdou tací, kteří se nebojí flexibilní pracovní prostředí zapracovat do korporátního prostředí. Jednou z takových firem je Československá obchodní banka. „Flexibilita je jedním ze základních principů, na kterých stojí filozofie ČSOB, a je součástí People Strategie 2020. Představuje příležitost zvolit si místo a čas pro svou práci s ohledem na to, kde a kdy se cítíme nejvíce produktivní, samozřejmě s ohledem na charakter práce každého z nás. Chceme, aby měli zaměstnanci možnost co nejlépe sladit svůj osobní a pracovní život. Flexibilita se promítá nejen do organizace pracovní doby, ale také do firemní kultury, způsobu komunikace, dress code a podobně,“ popisuje mluvčí ČSOB Patrik Madle.
Zaměstnanci banky mají pružnou pracovní dobu, jejíž úseky se aktuálně dále rozšiřují s cílem zvýšení jejich flexibility. Nově je možné i přerušit práci kvůli mimo-pracovním aktivitám. Banka má rovněž program pro rodiče a podporuje zkrácené úvazky. Zaměstnanci mají též prostor pro změnu díky interním rotacím. „Chceme, aby podoba pracoviště splňovala veškeré požadavky zaměstnanců, proto aktuálně připravujeme zásadní inovaci prostor. Zaměříme se na nové rozložení pracovišť, nábytku, přidání alternativních pracovišť pro telefonování a ad-hoc schůzky, vytvoření více relaxačních zón, proběhne také rekonstrukce jídelny a kavárny. Cílem je vytvořit inspirativní prostředí pro každého z nás,“ dodává mluvčí ČSOB.
Flexibilní pracovní prostředí může znamenat i úsporu
Přestože pro firmy, jež flexibilní pracovní prostředí podporují, je dle jejich vyjádření důležitá zejména spokojenost zaměstnanců, mohou z něj profitovat i z finančního pohledu. Zejména jde o úspory na nákladech na kancelářské prostory a v neposlední řadě také na techniku. „Protože velké procento našich zaměstnanců využívá možnost práce z jiného místa než naší kanceláře, není nutné mít prostory, které by na každodenní bázi pojaly všechny členy týmu,“ vysvětluje Kateřina Fišerová.
Podobná situace je i v případě technického vybavení. V kancelářích není nutné držet si techniku pro všechny zaměstnance, protože ti často na dislokovaném pracovišti využívají svá vlastní zařízení. Uspořit se dá i díky zřízení sdílených pracovních míst. Trendem, který se v poslední době více objevuje, je pak též využívání různých co-workingových center a sdílených kanceláří. „Tyto prostory se dnes využívají v případech, kdy firma sídlí daleko od bydliště zaměstnance. Lidé do nich mohou docházet a pracovat v blízkosti svého bydliště, ale ne přímo doma,“ uzavírá Martina Černá z Jobs Contact.
Řešení zejména pro firmy s vysokou přidanou hodnotou práce
Byť se s flexibilním pracovním prostředím pojí řada výhod – ať již těch pro zaměstnance, nebo samotné firmy – odborníci zároveň upozorňují, že tyto principy nepůjde aplikovat plošně na všechna odvětví. Firemní sociolog Vojtěch Bednář upozorňuje, že využít se dá zejména ve firmách s vysokou přidanou hodnotou práce a ve službách. „Velmi omezeně pak ve výrobě v základních odvětvích. Je to obtížné na technické a manažerské zvládnutí a také to vyžaduje důslednou kontrolu, na což se často hřeší,“ podotýká.
