Zásadní proměnu patrně čeká práce v mnoha oborech poté, co opadne současná vlna pandemie koronaviru. Z celosvětového průzkumu, kterého se zúčastnilo na 8 000 zaměstnanců malých a středních firem různého zaměření, vyplývá, že téměř tři čtvrtiny respondentů (74 %) chtějí přehodnotit způsob práce běžný před příchodem pandemie. Pracovníci napříč všemi kontinenty se už nechtějí vracet k dřívějším pracovním návykům a preferují možnost lepší kombinace trávení více času se svými blízkými (47 %), úspor nákladů (41 %), či práce na dálku (32 %).
Vedení firem se musí vypořádávat se stále většími počty zaměstnanců pracujících na dálku a rychle všechno přizpůsobit tomu, aby bylo zachováno zabezpečení a bezproblémový chod společností. Zaměstnanci naopak tento okamžik proměny využívají jako příležitost k přehodnocení dosavadních priorit a plánování změn v pracovním nasazení, včetně zakomponování věcí, na nichž jim záleží nejvíce. A vzhledem k tomu, jak se proměňuje pracovní styl i život doma, jsou to nyní zaměstnanci, kteří mají pocit, že jsou v pozici, kdy určují běh věcí.
Zaměstnanci žádají větší vyváženost mezi prací a osobním životem
Díky postupnému rozvolňování dřívějších nepružných pracovních procesů si nyní zaměstnanci začínají promýšlet nové strategie, které by vedly k živější, vstřícnější a lidštější kultuře práce. Z průzkumu společnosti Kaspersky konkrétně vyplývá, že téměř dva z pěti zaměstnanců (39 %) si přejí, aby skončil formát pevné pracovní doby od 9 do 15 hodin, přičemž podíl kladných odpovědí je ještě vyšší u věkové skupiny 25-34 let (44 %), což naznačuje pozvolna rostoucí trend. Podobný podíl zaměstnanců je připraven opustit model pevně stanovených pracovních míst v kancelářích a zhruba třetina (32 %) by ráda zrušila i dosavadní schéma pěti pracovních dní v týdnu.
Průzkum rovněž ukázal, že téměř třetina (32 %) zaměstnanců vnímá práci na dálku jako třetí největší přínos, který představuje vedlejší důsledky pandemie nového typu koronaviru – hned po možnosti trávit více času s rodinou (47 %) a úsporou nákladů na cesty do práce a za stravování v restauracích (41 %). Ukazuje se, že většina z výhod vnímaných zaměstnanci se týká prosazování nových příležitostí, jak se osobně rozvíjet i mimo práci. Respondenti stále silněji vnímají důležitost zachování vyváženosti mezi prací a osobním životem.
Práce na dálku si žádá lepší zabezpečení
Ovšem s tím, jak zaměstnanci stále více vyžadují nové pracovní postupy a výhody, které lze shrnout do pružné pracovní doby a možnosti pracovat odkudkoli, narůstají firmám požadavky na nezbytné posilování a přizpůsobování podpory, kterou poskytují svým pracovníkům. Vzhledem k tomu, že víc než třetina (38 %) zaměstnanců aktivně vyžaduje od svých zaměstnavatelů větší technologickou podporu při práci z domova, je třeba jim poskytnout nástroje a technologie, jež zajistí, aby byli stále dobře produktivní, mohli být připojeni k internetu a zabezpečeni. Tyto požadavky jsou naléhavější než kdykoli v minulosti.
„Nacházíme se v situaci, kdy se vše mění a nově definuje, a to je velmi vzrušující. Je zjevné, že tato pandemie urychlila digitální transformaci a prolínání našich osobních a pracovních životů. Jsme svědky toho, jak zaměstnanci využívají technologie, aby se chopili nové budoucnosti a byli schopni využít přicházející změny, aby jim přinesly větší volnost a flexibilitu. Na zaměstnavatelích teď záleží, aby se dokázali tomuto trendu přizpůsobit a nově strukturovali pracovní místa, aby byli zaměstnanci produktivnější, pracovní místa udržitelnější a tvarovatelnější,“ říká Miroslav Kořen, generální ředitel společnosti Kaspersky pro střední a východní Evropu.
Práce z domova v České republice
Lokální výzkumy celosvětový trend potvrzují. Data poskytla společnost LMC, provozovatel portálů Jobs a Atmoskop, která podrobné pravidlené výzkumy českého trhu práce provádí.
„V České republice jsou zaměstnanci i zaměstnavatelé práci z domova výrazně otevřenější než před pandemií,“ uvádí Tomáš Ervín Dombrovský zodpovědný za datové analýzy LMC.
Podle posledního průzkumu LMC ke konci září vedeném mezi zaměstnanci všech profesí pracovala běžně z domova již více než třetina lidí. „Alespoň některé dny v týdnu z domova i před nástupem druhé vlny pandemie pracovalo plných 34 procent zaměstnanců napříč všemi profesemi, podíl mezi lidmi v kancelářských typech povolání je ovšem výrazně vyšší. Většina z nich si přitom nynější možnosti větší flexibility pochvaluje,“ uvádí Dombrovský. „Důležité je, že takové hodnocení možností práce na dálku nesdílejí jen samotní řadoví zaměstnanci, ale letos už i většina jejich manažeřů,“ doplňuje Dombrovský.
Podle posledního průzkumu LMC mezi zástupci vedení českých firem téměř 60 procent manažerů hodnotí letošní častější práci na dálku i její výsledky nad očekávání pozitivně, přestože se především na jaře řada z nich potýkala s prvotními obtížemi, například co se vybavení či nastavení komunikace ve firmách týče. „A pro třetinu zástupců vedení firem je navíc častější využívání možností práce na dálku nejsilnějším trendem, s nímž v důsledku pandemie počítají i do budoucna. Češi – jak manažeři, tak i běžní zaměstnanci – však zároveň dávají většinou přednost určitému hybridnímu režimu, tedy možnosti střídat práci z domova a v kanceláři, podle vlastních potřeb a po domluvě v rámci týmů. Trvalou práci pouze z domova upředňostňuje jen velmi malá část lidí,“ dodává.
