Matice hustoty domácnosti a míry spolupráce s ostatními dává managementu jasný návod. Ti, kteří pracují v zahuštěné domácnosti, z ní musí pryč. Míra jejich stresu roste a pracovní výkonnost klesá.

Kromě toho, že je třeba zaměstnance segmentovat podle zahuštění domácnosti a míry spolupráce s ostatními ve firmě, promění se i samotné pracovní prostředí. Ti, kteří budou pracovat z kanceláře, se i nadále budou účastnit online schůzek a meetingů a v open office prostředí se budou vzájemně rušit.

Segmentujte zaměstnance podle zahuštění domácnosti a nutnosti spolupracovat s ostatními

Důležité je, jak sami zaměstnanci vnímají home office. Toto vnímání můžeme znázornit na grafu níže. Na vodorovné ose je hustota domácnosti a na svislé ose míra spolupráce s ostatními.

Je zjevné, že přístup “one fits all”, tedy že na všechny použijeme stejné měřítko, nefunguje. Zaměstnance proto můžeme rozdělit do čtyř kategorií.

a) Nepotřebují spolupracovat s ostatními, doma mají klid

Tito zaměstnanci mohou pracovat mimo kancelář, na jejich výkon nebude mít home office nebo jiný typ vzdálené práce vliv.

b) Vysoká míra spolupráce, doma mají klid

Tato skupina může na home office zpracovávat úkoly, které vzejdou ze společných porad a brainstormingů. Přesto je dobré veškeré činnosti, které potřebují intenzivní spolupráci, směřovat do kanceláří.

c) Nepotřebují spolupracovat, vysoká hustota domácnosti

I když po většinu své pracovní doby nepotřebují tito zaměstnanci komunikovat s ostatními členy týmu, jejich domácnost není vhodná pro práci. Může jít například o muže, kteří mají doma ženu na mateřské a malé děti.

Stejně tak v průběhu dne se mohou v bytě či domě pohybovat další dospělí členové rodiny a oddělení soukromého života a práce je v tomto prostředí velmi těžké. Členům vlastní rodiny se špatně vysvětluje, že i když jste fyzicky doma, vlastně tam pro ně během pracovní doby nejste.

d) Vysoká míra spolupráce, vysoká hustota domácnosti

Tato skupina zaměstnanců uvítá, když bude moct „utéct” do kanceláře. Po návratu dětí do škol se do kanceláří těší zejména mámy, které se doma při práci staraly mimo jiné ještě o jídlo a online výuku. Ať už je kromě nich v domácnosti kdokoli, těžko se jde vyhnout vyrušení při online poradách a video callech. Soustředěnost a efektivita v takových případech z pochopitelných důvodů pokulhává.

Kanceláře v novém normálu – buňky pro jednoho vs. prostor pro porady

Firmy v průběhu roku 2020 i 2021 optimalizovaly budgety. Počítaly s tím, že kancelářské prostory bude možné zmenšit. Během pandemie zůstaly kanceláře často defacto prázdné a pozitivní dopad na výkonnost nebyl zásadní. Proto je nyní management často pod fiskálním tlakem.

Trendy na trhu práce nyní udávají velké technologické společnosti. Jejich zaměstnanci budou patrně trávit čas 1-2 dny intenzivní spoluprací v týmech a 2-3 dny budou zpracovávat zadané úkoly.

Tento způsob práce ale staví firmy před zásadní fakt: pokud budou všichni zaměstnanci (nebo jejich významná část) několik dní v měsíci v kanceláři, kancelářské prostory se v zásadě příliš zmenšit nedají. Na kancelářích se tedy neušetří.

Navíc je pravděpodobné, že část lidí už zůstate pracovat na dálku. Praxe ukazuje, že pokud je meeting nebo porada celá v remote módu, je to efektivnější, než když je hybridní – tedy část zaměstnanců v kancelářích a část vzdáleně. Zdá se ale, že tomu se firmy nevyhnou.

Cubes vs. collaboration spaces

Jak se tedy promění kanceláře? Klasický open space je na ústupu. Část schůzek stále probíhá online a ti zaměstnanci, kteří spolu dříve komunikovali v jednom officu/kuchyňce/zasedačce, nyní řeší práci v onlinu. Open spacy se stávají rušnými místy, ve kterých se lze obtížně soustředit na práci.

Proto firmy čeká úprava kanceláří. Těm zaměstnancům, kteří potřebují pracovat z kanceláře kvůli nevyhovujícímu domácímu prostředí, bude nutné zajistit samostatný oddělený prostor. Očekávám proto návrat klasických cubes z 90. let.

Kromě toho se budou v kancelářích scházet týmy, které stráví celý den nebo dva poradou, případně jinou intenzivní formou spolupráce. I tito lidé se budou chtít cítit komfortně. Zasedací místnosti proto porostou, budou variabilnější, s lepší akustikou.

Tyto změny samozřejmě ovlivní i firemní kulturu. Tu je nyní potřeba stejně tak jako prostředí a systémy inovovat. I přesto, že je firemní kultura stále vnímána jako abstraktní a soft téma, lze tuto transformaci firemní kultury řídit přes data a zajistit si tak novou dlouhodobou konkurenční výhodu.

Autor: Filip Hurda, Kogi CON

TZ

@RadekVyskovsky