Ministerstvo financí zavedlo stravenkový paušál minulý rok jako alternativní způsob podpory stravování. Zatím se zdá, že jeho přínos je přinejmenším sporný. Restaurace kvůli němu utrpěly ztráty a některé firmy ho opouštějí a vracejí se zpět ke stravenkám, protože přišly o důležitý motivační nástroj.
„Paušál v kombinaci s covidem je smrtící koktejl pro restaurace, které na tržbách přicházejí o miliardy korun ročně,“ říká Daniel Čapek, generální ředitel společnosti Sodexo Benefity a pokračuje: „Covid zamával s návštěvami restaurací i u zákazníků se stravenkami, kteří tradičně chodí na obědy do restaurací častěji než zaměstnanci bez nich. Dle našich dat se v loňském roce návštěvy držitelů stravenkových karet v restaurací snížily na polovinu v porovnání s předcovidovým rokem 2019.“
Jeho tvrzení dokládá i výzkum, který pro Unii zaměstnavatelských svazů České republiky (UZS) zpracovala v druhé polovině loňského roku agentura Ipsos. Vyplývá z něho, že návštěvy restaurací omezilo v porovnání s předcovidovou érou 27 procent lidí. Polední návštěvu stravovacího zařízení nejčastěji nahrazují obědem doneseným z domova. Třikrát týdně a častěji si jej z domova do práce nyní bere 35 procent lidí.
Průzkum zároveň ukázal, že lidé, kteří mají stravenky, chodí na oběd do restaurací 2x častěji než ti, kteří místo nich mají hotovost v podobě paušálu. „Pravidelně na oběd do restaurací chodí nyní 53 procent majitelů stravenek či stravenkových karet, ale jen 29 procent lidí s paušálem. Pro gastrosektor tato změna znamená, že ročně utrží o 7,8 miliardy korun méně,“ vypočítává ředitel UZS Vít Jásek a připomíná, že na konci roku 2021 mělo paušál 13,9 procenta zaměstnanců, tedy v přepočtu 550 tisíc lidí.
„Od té doby, co naše firma přešla na paušál, chodím na obědy jen minimálně. Dostáváme v rámci paušálu totiž jen 43 korun na den, což mi v Praze přijde jako výsměch,“ říká Barbora Lenková, jež pracuje pro firmu s více než tisícem zaměstnanců. Je tak jednou z těch, kdo po přechodu na paušál využívá restaurace výrazně méně. „Z daňového pohledu je přitom od odvodů na straně firmy osvobozena částka až 82,60 Kč. U stravenky je to část, kterou může dát firma s daňovým zvýhodněním, a navíc se k ní přičítá částka, kterou si hradí zaměstnanec. Daňově optimální hodnota stravenky je tak pro rok 2022 stanovena na 150 Kč na den, a za to už se vyplatí do restaurace na oběd zajít,“ komentuje Martina Machová, personální ředitelka ze společnosti Sodexo Benefity.
K paušálu a zase zpět
Negativně na paušál po roce fungování začínají nahlížet i některé firmy. Přitom právě jim měl usnadnit život a snížit odvody. „Stravenkový paušál se na první pohled tvářil velice atraktivně a říkali jsme si, že našim zaměstnancům touto cestou přilepšíme. Po krátké době jsme ale zjistili, že se daňově chová jinak a že stravenky jsou pro naše zaměstnance výhodnější. Vrátili jsme se ke stravenkám, ale tentokrát už jsme zvolili digitální karty, abychom mohli zaměstnancům jednoduše nahrávat kredit a oni nemuseli nikam chodit,“ popisuje Michaela Procházková z firmy ABOUT ME, která zaměstnává 60 lidí.
„Celá řada loni realizovaných průzkumů dokládá, že paušál lidem splývá se mzdou a nevidí v něm něco, co jim firma dává navíc, což je podle mého názoru z psychologického hlediska ze strany zaměstnavatelů minimálně netaktické. Firmy, které přešly na paušál, tak proto musí více využívat další benefity, například volnočasové nebo spojené s prací z domova, aby měly zaměstnance čím motivovat,“ vysvětluje Martina Machová.
Neúčelovost tohoto příspěvku na stravování navíc podle ní nevede k větší spokojenosti zaměstnanců. „S formou příspěvku na stravování je spokojeno 66 % lidí se stravenkami či stravenkovými kartami, což je o 20 % víc než u zaměstnanců s paušálem,“ doplňuje Machová.
Podle téhož výzkumu by mnozí zaměstnanci dokonce dali přednost navýšení příspěvku na stravování před navýšením platu, pokud by se jednalo o stejnou částku.
TZ
