V softwarovém inženýrství se kariérní růst odvíjí od toho, kolik znalostí a zkušeností jste získali. Navzdory všeobecnému přesvědčení, vysokoškolský titul není nezbytně nutnou podmínkou pro zahájení kariéry v oblasti IT. Abyste však uspěli, musíte být připraveni vynaložit určité úsilí na rozvoj nových dovedností, znalostí a pochopení příslušných procesů. Odměnou je pak tolikrát diskutovaná, často i astronomická, částka měsíčního platu.

Podle webu platy.cz může hrubý měsíční plat juniora na pozici frontend developera začínat na 37 000 Kč a jako senior si pak může přijít na pěkných 90 000 Kč. Ve skutečnosti to může být daleko více. Senioři v etablovaných technických firmách mají okolo 150 000 Kč. A to se bavíme o orientačních částkách. V době, kdy je možné i z té nejmenší české vesnice pracovat pro firmu z druhé strany Země, může jít o částky daleko vyšší. A to už je pak slušná motivace, pracovat na sobě.

Junior, medior, kdo že?

Každý obor má svůj vlastní systém, podle kterého se určuje, kolik let musí člověk v daném oboru pracovat, aby mohl být považován za „seniorního“ neboli zkušeného. V technických oborech se může kvalifikace jako zkušenost lišit v závislosti na konkrétním kandidátovi a potřebách společnosti.

Vývojáři junioři mají obvykle 1-3 roky zkušeností s vývojem. Měli by ovládat jeden nebo dva jazyky/frameworky a mít zkušenosti s několika dalšími jazyky. Zajímavý, a možná trochu neobvyklý, je pojem medior, tedy odborník střední úrovně. Ten by měl mít 3-5 let praxe nebo třeba bakalářské vzdělání v oboru informatiky a rok či dva praxe. V této fázi by měl ovládat 2-3 jazyky/frameworky. Obecně se má za to, že by též měl mít zkušenost s celým stackem (tedy oblasti backend, frontend a databáze). Vývojář senior by měl mít více než 5 let zkušeností a ovládat jakýkoliv moderní jazyk (nebo být schopen rychle přejít na cokoli nového). Měl by mít také skvělé komunikační schopnosti, technické řízení projektů a dovednosti v oblasti architektury systémů. Pro některé manažery náboru pracovníků v oblasti technologií je ale vývojář považován za „seniorního“ až po deseti letech podobných zkušeností. „Většina firem se ale spíše soustředí na to, co daný člověk umí než na počty roků, které někdy mohou být velmi zavádějící. Technické firmy mají často svůj vlastní soubor kritérií a konkrétních znalostí, které člověk musí znát a splňovat, aby v dané firmě byl považován za mediora či seniora,“ uvádí Jana Večerková, ředitelka intenzivních programátorských kurzů Coding Bootcamp Praha.

Stále převládá všeobecné stigma, že je v technologických oborech důležitý titul. Není to tak. Vysokoškolský titul vám nezajistí uznání vyššího postavení rychleji než samoukovi, ale může vám přinést několik tisíc ročně navíc na začátku vaší kariéry. Ovšem na seniorních pozicích už má titul jen malý význam.

I junioři mají na trhu práce své místo

Ať už se vám tato označení líbí nebo je nenávidíte, mají svou opodstatněnou roli, protože pomáhají manažerům obsadit důležité pozice a určit spravedlivou odměnu. Například nechcete najmout juniorního vývojáře, který by měl vytvořit architekturu významného upgradu staršího systému nebo zcela nového systému, na němž závisí přežití společnosti.

Přesto také nechcete najmout tým plný zkušených inženýrů, kteří někdy kladou nižší důraz na učení a sdílení znalostí. Vytvořením týmů s vyváženým zastoupením juniorních a seniorních vývojářů mohou zaměstnavatelé rozvíjet kulturu sdílení informací a zároveň ušetřit peníze.

„Při práci s juniorními, středně pokročilými a seniorními vývojáři je pro firmy důležité pochopit rozdíl mezi nimi, protože každá fáze vývoje s sebou nese vlastní soubor dovedností a zkušeností. Vzhledem k těmto rozdílům je pro chytré personality důležité, aby při stanovování očekávání věděli, s jakou úrovní vývojářů pracují. Mladší vývojáři mohou potřebovat více času na dokončení úkolů, zatímco starší mohou být schopni pracovat samostatněji. Je také důležité mít na paměti, že juniorní vývojáři mohou být pro tým velkým přínosem, pokud dostanou příležitost učit se a rozvíjet. Pochopení rozdílů mezi juniorními, středními a seniorními vývojáři může nakonec firmám pomoci lépe řídit vývojové týmy a zajistit, aby všichni pracovali naplno,“ potvrzuje Večerková.

V IT roste význam měkkých dovedností

Informační technologie jsou rozsáhlý obor s různými pracovními pozicemi, které vyžadují velmi rozdílnou úroveň vzdělání a odborné přípravy. Někteří z nich jsou inženýři s doktorátem, jiní specialisté technické podpory s certifikátem. Přesto lidé pracující v IT často zapomínají, že nestačí mít jen správné technické dovednosti a znalosti softwaru.

Náplň práce často vyžaduje, aby IT odborníci komunikovali s ostatními, řídili zdroje, a zodpovídali za celý vývojový tým. „I když máte solidní technické dovednosti, zaměstnavatelé budou při přijímacím řízení hodnotit i vaše měkké dovednosti. Na juniornější pozicích je velmi důležité umět popsat s čím potřebujete pomoci a zase naopak pro seniory je důležité umět efektivně pomoci druhým,“ říká Jana Večerková.

K tomu, abyste byli skvělým vývojářem, jednoduše patří mnohem víc než jen technické dovednosti. Zde je několik tipů měkkých dovedností, které mohou být pří výběru výhodou:

– Buďte laskaví

– Vyhněte se bikesheddingu (hádkám o věcech, na kterých příliš nezáleží)

– Podporujte tým. Když dojde k týmovým neshodám, je v pořádku vyjádřit svůj názor a zvažovat pro a proti, ale když tým dospěje k rozhodnutí, se kterým nesouhlasíte, je čas se přidat a podpořit tým, aby kultura a morálka zůstaly pozitivní.

– Uplatňujte empatii a soucit. Abyste získali empatii, musíte nejprve pochopit problémy, se kterými se potýkají jednotlivé zainteresované strany. Empatičtí vývojáři tvoří lepší software. Také se s nimi lépe vychází, protože si uvědomují potřeby lidí kolem sebe, jsou méně sebestřední a méně egoističtí.

Závěr

Vývoj softwaru je zajímavý obor, protože vyžaduje širokou škálu dovedností a znalostí, aby byl úspěšný. V mnoha ohledech se podobá skládačce, jejíž jednotlivé části do sebe musí zapadat, aby vytvořily soudržný celek. V dnešním neustále se měnícím technologickém prostředí potřebují společnosti vývojáře softwaru, kteří jsou schopni se přizpůsobit a myslet vlastními silami. Vzhledem k tomu, že se neustále objevují nové výzvy a překážky, musí být vývojáři schopni řešit problémy a přicházet s inovativními řešeními. Jednoduše řečeno, léta zkušeností nebo standardní popis role by neměly být jediným kritériem při najímání softwarových vývojářů. Místo toho by společnosti měly hledat jedince, kteří mají osobnostní rysy a dovednosti nezbytné pro úspěch v tomto neustále se měnícím oboru.

TZ