Zaměstnance v sociálních službách nejvíce trápí nízké platy, v samotné práci ale nalézají smysl, vyhovuje jim i jejich pracovní náplň. To vyplynulo z rozsáhlého dotazníkového šetření zaměřeného na spokojenost zaměstnanců v sociálních službách, které provedla Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR).

Data, která APSS ČR získala díky unikátnímu šetření spokojenosti zaměstnanců, jehož se zúčastnilo 2 932 zaměstnanců ze 105 zařízení sociálních služeb, mluví jasně: Celkem 36 % dotázaných je nespokojeno se svým platem. I to může být jedním z důvodů, proč se v sociálních službách zvyšuje počet neobsazených míst, což ukázal předchozí průzkum provedený APSS ČR v listopadu 2023 (více zde).

Jiří Horecký, prezident APSS ČR, k tomu dodává: „Pozitivní signálem určitě je, že významný počet zaměstnanců, a to 91 %, chce i nadále zůstat a pracovat v sociálních službách, a stejně tak skutečnost, že 88 % zaměstnanců v sociálních službách by tuto práci doporučilo svým přátelům či příbuzným. Naopak jako spíše negativní vnímám fakt, že 36 % pracovníků není spokojeno se svou odměnou.“

Samotnou práci v sociálních službách dotázaní hodnotili velmi kladně. Práce v tomto oboru dává prakticky všem respondentům (99 %) smysl. Spokojeno se svou pracovní náplní bylo celkem 96 % dotazovaných. Respondenty při jejich práci nejvíce naplňovala pomoc potřebným, ale vysoce si cenili také jistoty zaměstnání, dobré dostupnosti od místa bydliště a přátelského pracovního kolektivu. Navíc byli ve většině případů (91 %) hrdí na organizaci, ve které pracovali.

Dotázaní u dané organizace pracovali nejčastěji 2 a více let, a to celkem v 67 % případů. V horizontu 1 roku zvažovalo změnu zaměstnavatele 11 % respondentů. Jako důvod nejčastěji uváděli nízké finanční ohodnocení či špatné vztahy na pracovišti. Mezi jinými důvody se objevovalo např. příliš mnoho administrativy, špatná komunikace s nadřízeným i v kolektivu pracovníků, respondenti si ale také stěžovali na délku směn, nepravidelnost služeb, nemožnost kariérního postupu a nemožnost plánovat si osobní život, trápila je i únava.

Dotázaní dále většinově souhlasili s tvrzením, že jejich organizace poskytuje dobré a kvalitní služby. Část respondentů, která s jejich kvalitou spokojená nebyla, zmiňovala jako problematický nedostatek odborného a neodborného personálu, nedostatek času na práci či nedostatek financí.

VZOREK RESPONDENTŮ

Získali jsme odpovědi od 2 932 zaměstnanců ze 105 zařízení sociálních služeb. Nejčastěji se jednalo o pracovníky v sociálních službách, zdravotnické pracovníky, sociální pracovníky, údržbáře, kuchaře, pracovníky úklidu a další.

V sociálních službách je tradičně zaměstnáno více žen než mužů. Tomu odpovídal i vzorek respondentů, kdy ženy tvořily 91 %. Dotázaní obvykle ve věku 35–55 let (63 %) byli zaměstnáni nejčastěji v pobytové službě (79 %) a pracovali nejčastěji v organizaci s 51–100 zaměstnanci (41 %). Nejvíce dotázaných vystudovalo střední školu s maturitou (38 %) nebo byli vyučení (31 %). Státní příslušnost respondentů byla česká (97 %), ale také slovenská (1 %) a ukrajinská (1 %). Nutno dodat, že jazyková bariéra mohla některým pracovníkům z jiných zemí než z ČR bránit ve vyplnění dotazníku.

TZ/APSS ČR

Foto: Pixabay