Umělá inteligence (AI) ovlivní asi 40 procent všech pracovních míst, vyplývá z nové analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ve většině scénářů také zhorší nerovnost, uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová, která to označila za znepokojivý trend. Lidé zodpovědní za vývoj politiky a ekonomiky by to podle ní měli brát v úvahu, aby zabránili zhoršení sociálního napětí.

Ve vyspělých ekonomikách umělá inteligence zasáhne přibližně 60 procent pracovních míst, odhaduje MMF. V polovině těchto případů povede ke zvýšení produktivity práce. V dalších případech bude mít AI schopnost vykonávat klíčové úkoly, které v současnosti vykonávají lidé. To by mohlo snížit poptávku po pracovní síle, ovlivnit mzdy, a dokonce vést k zániku pracovních míst.

V zemích s nízkými příjmy umělá inteligence ovlivní podle odhadu MMF asi 26 procent pracovních míst. „Mnoho z těchto zemí nemá infrastrukturu ani kvalifikovanou pracovní sílu, která by dokázala využít výhod umělé inteligence, což zvyšuje riziko, že by tato technologie mohla časem zhoršit nerovnost mezi národy,“ konstatovala Georgievová.

Zatímco u pracovníků s vyššími příjmy a u mladších pracovníků může nastat situace, že po zavedení AI se jim neúměrně zvýší mzdy, ti s nižšími příjmy a starší zaměstnanci by si proti nim zřejmě pohoršili.

„Země musejí nutně vytvořit komplexní sociální záchranné sítě a rekvalifikační programy,“ uvedla Georgievová. „Tím můžeme přechod na AI učinit inkluzivnějším, ochránit zdroje obživy a omezit nerovnost,“ dodala.

Vlnu zájmu veřejnosti, médií a investorů o AI spustilo předloňské zpřístupnění systému ChatGPT od společnosti OpenAI, kterou podporuje Microsoft. Technologie čelí zvýšené regulaci po celém světě.

Loni v prosinci dosáhli představitelé Evropské unie předběžné dohody o prvních ucelených pravidlech na světě, která mají regulovat využívání AI. Konečná podoba takzvaného Aktu o umělé inteligenci vstoupí v platnost nejdříve v roce 2025.

TZ/ČTK

Obrázek: vecstock/Freepik