Znáte ten pocit, kdy už zkrátka cítíte, že je toho na vás moc, ale práce nepočká a vy chtě nechtě musíte pokračovat? Nižší míra stresu není čas od času na škodu a je i zdravá, horší situace však nastává, když k nadměrné psychické zátěži dochází pravidelně a dlouhodobě. Také spolu s pocitem, že snaha není dostatečně oceněna, může snadno dojít k syndromu vyhoření, který je charakteristický poklesem výkonnosti, absolutní ztrátou zájmu o profesi či depresemi. Situace může být ještě těžší, když si člověk své vyčerpání sám nepřipouští a pokračuje v tempu, které je dlouhodobě neúnosné.

„V práci občas vyhoří každý, naše představa se s realitou nikdy stoprocentně nepotká. Přizpůsobujete se, měníte názory, ale všichni se dostaneme do situace, že nevíme kudy kam. Prázdno. To je normální. Z dlouhodobého hlediska lze pouze změnit své vnitřní nastavení a hranice mezi vaší osobou, společností a s tím související prací,“ domnívá se Stanislav Petříček, zakladatel bistRAWveg, popularizátor zdravého životního stylu pro manažery, spolumajitel společnosti TP Consulting.

Pracovat až příliš je tak trochu i trendem současné doby. Mnoho lidí se dokonce chlubí tím, kolik přesčasů za měsíc odpracují, kolik termínů musí stihnout a jak urputně jsou své práci zavázáni. Ve skutečnosti na tom ale nic k chlubení není a nezdravá posedlost prací je závažným problémem.

V záplavě chytrých telefonů

Do ohně přilévá také současná všeobecná nadmíra technologií okolo nás. Doba nám přináší obrovské možnosti, kamkoliv se hneme, máme po ruce přístroje, díky kterým můžeme komunikovat s kýmkoliv, cokoliv si vyhledat či vyřešit. Na druhou stranu se však tato situace může lehce otočit. S neomezeným přístupem k internetu jste k zastižení takřka nonstop, což může vést k problémům při oddělení pracovního života od osobního, nadměrnému stresu, úzkosti a workoholismu.

Workoholismus je závislost a závažný problém psychického zdraví, který samozřejmě nemají na svědomí jen a pouze moderní technologie. Nicméně neustálá dostupnost k řešení pracovních záležitostí, kterou internet zajišťuje, rozvinutí závislosti na práci velmi přispívá. Kritické je právě léto, období dovolených, kdy spousta lidí jezdí do letovisek vybavena notebooky a pracovními telefony. „Telefon je velké zlo současné doby, se kterým se těžko bojuje. Neustálé zjišťování, co se děje v práci, okolo, nebo na sociálních sítích, ničemu nepomáhá a člověka vysává. Lepší je si ve volných chvílích odpočinout a třeba i koukat jen tak okolo na lidi nebo na přírodu,“ domnívá se Jan Silber, jeden ze zakladatelů jobportálu Jobstack.it.

Jakých pravidel se tedy držet, aby byl pracovní proces zdravý a nesměřoval k syndromu vyhoření?

1. Odpojte se

To je první a základní pravidlo. Na dovolené a po pracovní době pracovní záležitosti zkrátka nechte být. Nesledujte pracovní email a nezvedejte pracovní telefon. Místo toho se věnujte svým koníčkům, rodině, známým. Pokud je to opravdu nezbytné, určete si během dovolené dopředu jen určitý čas, během kterého nezbytné pracovní záležitosti vyřešíte. „S kolegy máme domluvu, že pokud se neděje opravdu nic zásadního, navzájem si na dovolenou nevoláme. K čemu je dovolená, pokud budete myslet na práci nebo řešit pracovní věci,“ dodává Přemysl Lukeš, výkonný ředitel společnosti Der Kurier.

2. Hýbejte se

Pokud vaše práce zahrnuje především sezení u počítače, dopřejte si ve volném čase sport, procházky a přírodu. „Pomáhá cokoliv aktivního, čím se lze energetizovat a uvolnit. Intenzivní procházka, jóga, adrenalinové sporty, dechová cvičení, práce na zahradě, hraní si s dětmi…,“ vyjmenovává Olga Medlíková, autorka e-booků, publikací a článků, lektorka, konzultantka, bývalá manažerka.

3. Mějte jasné hranice a organizujte

Jak již bylo zmíněno v prvním bodě – po pracovní době se práci zkrátka nevěnujte. Pokud nejste schopni svou práci zvládnout během osmi hodin v kanceláři, znamená to, že jí buď máte příliš mnoho (a je na čase si promluvit se svým nadřízeným) nebo si čas zkrátka nezvládáte dobře zorganizovat. Velké množství přesčasů nebo potřeba řešit pracovní záležitosti i z domova nejsou řešením. Pomůže spíše stanovit si rozumně a s předstihem seznam úkolů, a tím se řídit. „Určitě nezačínat ráno tak, že první aktivitou je otevření PC a přečtení zpráv na telefonu. Ranní pohoda je základ pro celý den. Večer si určit hodinu, kdy se všechno vypne a více se práci nevěnovat. Nejhorší je pracovat od rána do noci,“ říká Petr Patočka, jednatel společnosti Kyosun.

4. Naučte se říkat ne

Je důležité si uvědomit, že se zkrátka nemusíte rozkrájet. Je samozřejmě v pořádku pomáhat svým kolegům, nesmí se to však stát pravidlem. Pokud vás kolega poprosí o vykonání úkolu, se kterým si sám neví rady, můžete mu vyhovět, ale na oplátku jej požádejte, aby vyřešil některý z vašich úkolů. Ukážete tak ochotu, ale zároveň dáte najevo, že máte své zásady a hranice. „Odmítání je dovednost. Chráníme tím svoje hranice, pečujeme o sebe, o svoje zdroje. Na druhé straně je třeba vyvažovat. Když dnes odmítnu, protože nemám čas, sílu, peníze, energii…, je dobré jindy pomoc nabídnout. Až na to budu mít. Protože napřed musím zachránit sebe a až potom celý svět,“ doplňuje Olga Medlíková.

5. Dopřávejte si chvilky jen pro sebe

Že nejste od rána do večera v pracovním zápřahu, určitě ocení i vaše rodina, ale důležité je věnovat nějaký čas i sobě samému, postačí půlhodinka denně. Vypnout, relaxovat, nechat vše plynout, nedělat vůbec nic. Možná se vám to ze začátku bude zdát sobecké, ale věřte, že si na to lidé kolem vás časem zvyknou a oblíbí si vaše nové, klidnější já.

A co když je psychické zhroucení na spadnutí?

Situace bohužel může dojít tak daleko, že už nepomůže ani dvoutýdenní dovolená na druhém konci světa. V takovou chvíli je čas na radikální krok, kterým může být změna pracovní pozice, zaměstnavatele a uvědomění si vlastních priorit. „Určitě není dobré se problému vyhýbat, člověk před tím nikam neuteče. Člověk by si měl uvědomit, co je pro něj opravdu důležité, přehodnotit osobní priority, odpočinout si a s chladnou hlavu si rozmyslet co dál. Pomáhá pozitivní přístup, zkusit se zase radovat z maličkostí. Pomáhá se podívat na celý problém z dlouhodobé perspektivy a případně se nebát i radikálních změn,“ radí Jan Silber.

Občas zabloudit je normální

Rozhodně se za své pocity ohledně práce neobviňujte, spíše, než výčitky pomůže efektivní řešení. Jste také jen člověk, který zkrátka nezvládne neomezeně mnoho. „Asi každý má ten stav, že jednou za čas vyhoří. Většinou to bývají ale chvilkové pocity, které pominou. Každý ví, že v životě mnohokrát prohrál, a ještě mnohokrát prohraje. Co by to bylo za cestu bez překážek? Co by to bylo za hru, která by měla všechny kola stejné, a my jen nudně opakovali starou misi, kterou už známe? Proto si říkám, že i tohle pomine, tedy pokud mě něco opravdu tíží. Pokud se rozhodneme, že jsme ukřivdění, tak budeme, ale můžeme si zvolit i to, že se tomu všemu zasmějeme a řekneme si – ha ha, to, co se mi děje, je pouhá zkouška, to mě jen připravuje na větší úspěch,“ povzbuzuje Jiří Stabla, zastánce zdravého životního stylu, manažer, zakladatel Konopných lékáren.