Více než milion Čechů pracuje ve státní správě či státem vlastněných firmách. Státní kancelářský trh je sice přibližně stejně velký jako trh s pražskými kancelářemi (aktuálně cca 3,7 mil. m2), situace s investicemi do vybavení je v něm ale diametrálně odlišná. Odborná porota soutěže Kanceláře roku hovořila o nutnosti osvěty mezi státními úřady či společnostmi již na loňském zasedání, jelikož kvalitní vybavení je důležité pro spokojenost nejen firemních zaměstnanců, ale i státních úředníků.

Průměrná cena za výstavbu kanceláří ze standardního stavu nabízeného pronajímatelem se v soukromé sféře pohybuje kolem 6 tisíc Kč/m2 a jedná se zde zejména o oddělení kanceláří příčkami, vytvoření zasedacích místností, kuchyněk nebo opatření podlah krytinami. V případě nadstandardního vybavení, jako jsou např. atypický nábytek na míru, designové prvky nebo použití luxusnějších materiálů, je nutno připočíst dalších 5–10 tisíc korun na m2. Je tedy jasné, že stát se snaží být dobrým hospodářem a věnuje své rozpočty spíše na personální náklady než na vybavení kanceláří. To ale může být dlouhodobě z hlediska spokojenosti státních zaměstnanců špatně.

„Kvalita pracovního prostředí zvyšuje spokojenost zaměstnanců a pozitivně ovlivňuje i jejich pracovní výkon. S touto myšlenkou jsme před pěti lety zakládali soutěž Kanceláře roku a již u minulého ročníku se na slavnostním vyhlášení ozývaly hlasy, že bychom měli jakožto odborná porota osvětově působit i vůči státnímu sektoru,“ říká Radek Procházka, zakladatel prestižní soutěže Kanceláře roku a Managing Partner společnosti Prochazka & Partners.

Důvody osvěty jsou nasnadě. Světová zdravotnická organizace (WHO) již v roce 2002 oznámila, že dvě třetiny obyvatel ve vyspělých zemích trpí syndromem nezdravých budov. Jeho příčinami jsou zejména u staré zástavby vyšší vlhkost a s ní spojená tvorba plísní, dále špatné osvětlení (malá okna, umístění budov blízko u sebe, zastínění) a hluk (např. z dopravy – auta, městská hromadná doprava), či špatná vzduchotechnika.

Moderní, chytré budovy mají kvalitní filtraci vzduchu v rámci centrální distribuce, často hlídají objem CO2 v místnosti, využívají automatické systémy stínění atd. Někdy dokonce dle klíčenky a čidel inteligentní kancelářské budovy poznají, jaké osoby sedí v zasedací místnosti spolu a dle jejich osobních preferencí zadaných do centrální databáze, jim „namíchají“ teplotu v zasedačce, která bude komfortní všem.

„Kvalitní architekti kancelářských prostor se proto snaží navrhnout i místa pro snížení stresu v podobě odpočinkových a relaxačních místnosti. Tam řadíme v realizacích častá fitness centra, masérny, sauny či dokonce místnosti pro spánek. Patří sem i komunitní prostory pro neformální setkávání s kolegy – moderní kanceláře tak mají místnosti připomínající kavárnu či bar. Péče o zaměstnance – či dokonce jejich děti (kojící místnosti, firemní školka či lékař) jsou dnes v soukromé sféře, kde je boj o talenty, standardem, na který se ale u státu bohužel nedostává,“ říká Petr Zahálka, porotce soutěže Kanceláře roku a Head of Sales společnosti ProInterier.

TZ

@RadekVyskovsky